Poslední dobou se mi neustále vrací připomenutí, jak moc je rodina důležitá. Letos jsem "prvorozenou" tetou a další synovec ještě letos přibude. Nemálo mých přátel zažívá také oslavy nového člena rodiny a já se ráda raduji s nimi. Sdílené štěstí je přeci o to silnější a dojemnější. Neměli bychom si zapomínat říkat, že se máme rádi. Jen tak, bez důvodu, šířit lásku, ona se ráda vrací ;-).

Nejednou se setkávám s dotazem, co já a rodina. Odpovídám: "Však se rozhlédněte, tady je moje rodina." Ne, nehojím si na zvířulátkách nějaké nesplněné mateřské touhy, ani si nepřipadám jako ´sběratelka´ pejsků, co asociálně utekla od lidí a zanevřela. Naopak! Já vás miluju. Jste nedílnou součástí mojí Cesty, bez každého jednoho z vás bych nemohla dělat to, co dělám. Zvířulátka jsou moje rodina v lásce. 

Ráno se probudím a dřív jsem spěchala, měla jsem své plány, co chci stihnout. Oni mě naučili milovat - "teď ti tady nabízíme sebe v čistotě, chceme jen trochu pomazlení, pár minut tvého srdce. Co je důležitější?" A tak než se dostanu s postele, trvá to klidě i hodinku, aby se na všechny dostalo. Hodinku k nezaplacení. Protože pak je jednou, kterou nohou vstanu, vždy vstávám naladěna mírově, s úsměvem. Díky nim. Při vycházce tolik radosti, stačí je vnímat, ne myslet na to, co bych měla udělat. Naše vycházky nemají cíl, jen jdeme cestou necestou :). Na přivolání se všichni seběhnou, protože ví, že je čeká pohlazení a trvale dostatek vlídných slov. Proto spolu u nás můžou harmonicky soužít psi i fenky, bez ohledu na rasu či velikost (mám tu krysaříka i dogu, pastevce i křížence samorosty). Chodíme přes ohradu koní, kterou mám hned za zahradou, ostatně koňouši můžou právě i za námi. Nikdy bych nevěřila, jak rychle si na sebe zvyknou s ostatní faunou a nebudou si ubližovat, budou se doplňovat, protože jsme si tu vytvořili obří oblak vzájemné zamilovanosti :). Být mezi koňmi, být s nimi, znamená být v sobě, nepřemýšlet, naslouchat tichu, nechat plynout čas, který se zpomalí tak moc, jak jen mu to dovolíme. 

U nás nemáme čas, čas je závislý na sluníčku a přírodě, která jako mávnutím kouzelného proutku umí jakékoli plány změnit, tím spíš, že žiju v jurtě :). Baví mě každá minuta mého života a činnosti, kterou dělám. Moje ´práce´ je mým koníčkem. Díky tomu, že jsem se otevřela všelásce, je všude, a je jí tolik! Rodina je ve mně, kolem mě, v přírodě nahoře i dole.. Jsem doma. Trvale. Kdekoli. A jsem šťastná.

přeji znovuobjevení vaší vniřní nekonečné lásky i vám všem. s láskou jana